Anike Joyce Sadiq zkoumá křehké hranice mezi vlastním já a ostatními. Její performativní a poetická a zároveň minimalistická konceptuální tvorba vychází z tradice vztahových děl a dekolonizační estetiky. Skrze tyto přístupy zpochybňuje představu autonomního uměleckého díla, objektivního úhlu pohledu a svrchovaného já. Prostřednictvím práce s videem, objekty, zvukem, hudbou a textem vytváří efemérní situace odcizení, intimity, inkluze a vyloučení, a rozvíjí přitom myšlenku aktivního publika.
V díle nazvaném „Visited by a Tiger“ [Navštívil mě tygr] umělkyně využívá obrazu své vlastní pěsti jako symbolu a také jako výchozího bodu k přehodnocení role psychologického, neurobiologického já jako součásti politického boje proti útlaku. Dílo vychází z rozhovorů s psycholožkou, doktorkou Lulou Morton Drewes, které autorku vedly k otázkám ohledně forem ztělesněného vědění a k opětovnému zapojení se do tvorby obrazu v politice a tvorby obrazu jako politiky.
